BirPurkha Notes - Nepali | Nepali | Notes | Class 11 - Science | NEB Resource
100%

Why Choose Our NEB Study Notes?

Our NEB study notes for All Grades are curated by experts to help students excel in their exams. Download high-quality notes, past papers, and practice questions for subjects like Physics, Chemistry, and more.

Need more resources? Check out our Physics Notes or Past Year Questions.

Class 12 NEB Notes - BirPurkha Notes - Nepali

BirPurkha Notes - Nepali

<h1><br></h1><h2 style="color: rgb(0, 51, 102); font-family: &quot;Segoe UI&quot;, Tahoma, Geneva, Verdana, sans-serif;"><nav class="navbar"><a href="https://www.saugatgadtaula.com.np/class11nepali.html" class="logo" style="color: rgb(5, 87, 186); text-decoration: none;"></a></nav></h2><h1>NEB Resource App</h1><h2 style="color: rgb(0, 51, 102); font-family: &quot;Segoe UI&quot;, Tahoma, Geneva, Verdana, sans-serif;"><header style="background-color: rgb(0, 123, 255); color: white; padding: 20px; text-align: center; border-radius: 0px 0px 12px 12px;"><p>Class 11 Notes &amp; Learning Materials</p></header></h2><h2>Bir Purkha</h2><h3 style="color: rgb(0, 64, 128);">शब्दभण्डार</h3><h2 style="color: rgb(0, 51, 102); font-family: &quot;Segoe UI&quot;, Tahoma, Geneva, Verdana, sans-serif;"><div class="content" style="max-width: 1000px; margin: auto;"><br></div></h2><h4 style="color: rgb(0, 64, 128);">२. दिइएका अर्थ दिने शब्द पाठबाट छानेर लेख्नुहोस् :</h4><h2 style="color: rgb(0, 51, 102); font-family: &quot;Segoe UI&quot;, Tahoma, Geneva, Verdana, sans-serif;"><div class="content" style="max-width: 1000px; margin: auto;">गिद्ध प्रजातिको ठूलो पंक्षी विषेश – गरुड<br>प्रवाह – वेग<br>डाम – डोब<br>गौँडा – नाका<br>पुरुषार्थ – पौरख<br><br></div></h2><h4 style="color: rgb(0, 64, 128);">३. तल दिइएका शब्दलाई वाक्यमा प्रयोग गर्नुहोस् :</h4><h2 style="color: rgb(0, 51, 102); font-family: &quot;Segoe UI&quot;, Tahoma, Geneva, Verdana, sans-serif;"><div class="content" style="max-width: 1000px; margin: auto;"><br></div></h2><h4 style="color: rgb(0, 64, 128);">पर्वत</h4><h2 style="color: rgb(0, 51, 102); font-family: &quot;Segoe UI&quot;, Tahoma, Geneva, Verdana, sans-serif;"><div class="content" style="max-width: 1000px; margin: auto;">पर्वत जिल्ला सामान्य पहाडी जिल्ला सरहकै भौगोलिक बनावट भएको सुन्दर जिल्ला हो ।<br><br></div></h2><h4 style="color: rgb(0, 64, 128);">तिर</h4><h2 style="color: rgb(0, 51, 102); font-family: &quot;Segoe UI&quot;, Tahoma, Geneva, Verdana, sans-serif;"><div class="content" style="max-width: 1000px; margin: auto;">हामी माछा मार्नको लागी तीरमा जान्छौं ।<br><br></div></h2><h4 style="color: rgb(0, 64, 128);">बहादुर</h4><h2 style="color: rgb(0, 51, 102); font-family: &quot;Segoe UI&quot;, Tahoma, Geneva, Verdana, sans-serif;"><div class="content" style="max-width: 1000px; margin: auto;">तपाईं बहादुर र बलियो हुनुहुन्छ ।<br><br></div></h2><h4 style="color: rgb(0, 64, 128);">सङ्केत</h4><h2 style="color: rgb(0, 51, 102); font-family: &quot;Segoe UI&quot;, Tahoma, Geneva, Verdana, sans-serif;"><div class="content" style="max-width: 1000px; margin: auto;">दयालु व्यक्तिको अनुहारमा सहानुभूतिको संकेत थियो ।<br><br></div></h2><h4 style="color: rgb(0, 64, 128);">नभ</h4><h2 style="color: rgb(0, 51, 102); font-family: &quot;Segoe UI&quot;, Tahoma, Geneva, Verdana, sans-serif;"><div class="content" style="max-width: 1000px; margin: auto;">नभको सुन्दर दृश्य हेर्न म कौशीमा गए ।<br><br></div></h2><h4 style="color: rgb(0, 64, 128);">समुद्र</h4><h2 style="color: rgb(0, 51, 102); font-family: &quot;Segoe UI&quot;, Tahoma, Geneva, Verdana, sans-serif;"><div class="content" style="max-width: 1000px; margin: auto;">समुद्रको पानी नमकीन थियो ।<br><br></div></h2><h4 style="color: rgb(0, 64, 128);">पाषाण</h4><h2 style="color: rgb(0, 51, 102); font-family: &quot;Segoe UI&quot;, Tahoma, Geneva, Verdana, sans-serif;"><div class="content" style="max-width: 1000px; margin: auto;">पाषाण काललाई ढु्गा युग भनिन्छ ।<br><br></div></h2><h4 style="color: rgb(0, 64, 128);">झन्डा</h4><h2 style="color: rgb(0, 51, 102); font-family: &quot;Segoe UI&quot;, Tahoma, Geneva, Verdana, sans-serif;"><div class="content" style="max-width: 1000px; margin: auto;">हरेक बिहान झण्डालाई पोल मा उठाइन्छ ।<br><br></div></h2><h4 style="color: rgb(0, 64, 128);">४. दिइएका शब्दसँग मिल्ने अनुप्रासयुक्त शब्द खोज्नुहोस् ।</h4><h2 style="color: rgb(0, 51, 102); font-family: &quot;Segoe UI&quot;, Tahoma, Geneva, Verdana, sans-serif;"><div class="content" style="max-width: 1000px; margin: auto;">आँधी : बाँधी<br>वेग : भेग<br>खोला : होला<br>तराई : पराई<br>धारा : भारा<br>माटो : बाटो<br>रगत : जगत<br>गौरव : सौरव<br>यात्रा : जात्रा<br><br><br></div></h2><h3 style="color: rgb(0, 64, 128);">बोध र अभिव्यक्ति</h3><h2 style="color: rgb(0, 51, 102); font-family: &quot;Segoe UI&quot;, Tahoma, Geneva, Verdana, sans-serif;"><div class="content" style="max-width: 1000px; margin: auto;"><br></div></h2><h4 style="color: rgb(0, 64, 128);">१. कविता पढी दिइएका प्रश्नको उत्तर दिनुहोस् ।</h4><h2 style="color: rgb(0, 51, 102); font-family: &quot;Segoe UI&quot;, Tahoma, Geneva, Verdana, sans-serif;"><div class="content" style="max-width: 1000px; margin: auto;"><br></div></h2><h4 style="color: rgb(0, 64, 128);">क) कवितामा कतिवटा श्लोक छन् ?</h4><h2 style="color: rgb(0, 51, 102); font-family: &quot;Segoe UI&quot;, Tahoma, Geneva, Verdana, sans-serif;"><div class="content" style="max-width: 1000px; margin: auto;">कवितामा चारवटा श्लोक छन् ।<br><br></div></h2><h4 style="color: rgb(0, 64, 128);">ख) कुन कुन पङ्क्तिमा सबैभन्दा बढी पद रहेका छन् ?</h4><h2 style="color: rgb(0, 51, 102); font-family: &quot;Segoe UI&quot;, Tahoma, Geneva, Verdana, sans-serif;"><div class="content" style="max-width: 1000px; margin: auto;">पहिलो पङ्क्तिमा सबैभन्दा बढी पद रहेका छन् ।<br><br></div></h2><h4 style="color: rgb(0, 64, 128);">ग) समान पदसङ्ख्या भएको श्लोक कुन हो ?</h4><h2 style="color: rgb(0, 51, 102); font-family: &quot;Segoe UI&quot;, Tahoma, Geneva, Verdana, sans-serif;"><div class="content" style="max-width: 1000px; margin: auto;">समान पदसङख्या भएको श्लोक दोस्रो हो ।<br><br></div></h2><h4 style="color: rgb(0, 64, 128);">घ) कुन पङ्क्तिमा सबैभन्दा कम पद रहेका छन् ?</h4><h2 style="color: rgb(0, 51, 102); font-family: &quot;Segoe UI&quot;, Tahoma, Geneva, Verdana, sans-serif;"><div class="content" style="max-width: 1000px; margin: auto;">तेस्रो पङ्क्तिमा सबैभन्दा कम पद रहेका छन् ।<br><br></div></h2><h4 style="color: rgb(0, 64, 128);">ङ) कवितामा प्रयोग भएका नदी र स्थानको सुची बनाउनु होस् ?</h4><h2 style="color: rgb(0, 51, 102); font-family: &quot;Segoe UI&quot;, Tahoma, Geneva, Verdana, sans-serif;"><div class="content" style="max-width: 1000px; margin: auto;"><br><b>नदी :</b>&nbsp;टिस्टा, रावी, वेत्रावती, हिमनदी<br><b>स्थान :</b>&nbsp;हिमाल, पहाड, तराई, काँगडा, डिगर्चा<br><br></div></h2><h4 style="color: rgb(0, 64, 128);">२. ‘ वीर पुर्खा ‘ कविताको पहिलो श्लोक पढी त्यसलाई गद्यमा रुपान्तरण गर्नुहोस् ।</h4><h2 style="color: rgb(0, 51, 102); font-family: &quot;Segoe UI&quot;, Tahoma, Geneva, Verdana, sans-serif;"><div class="content" style="max-width: 1000px; margin: auto;">वीर पुर्खाको साहसलाई विश्वका कुनै पनि शक्तिले रोक्न सकेन । उनीहरुको आइपर्ने कुनै खोला, पहाड एवम्‌ आधीले उनीहरुको वीर यात्रा छेक्न रोक्न सकेन । वीर पुर्खाको वेग गरुडझै थियो जुन कुनै आकाशले बाध्र सकेन । वीर पुर्खाको पौरखले तराई, पहाड र हिमाललाई एक बनाई नेपालको रचना<br>भयो ।<br><br></div></h2><h4 style="color: rgb(0, 64, 128);">३. कविता पढी विषयको क्रम मिलाएर लेख्नुहोस् ।</h4><h2 style="color: rgb(0, 51, 102); font-family: &quot;Segoe UI&quot;, Tahoma, Geneva, Verdana, sans-serif;"><div class="content" style="max-width: 1000px; margin: auto;">ख) वीर पुर्खाको गतिलाई खोला र आँधीले रोक्न सक्दैन ।<br>ङ) पुर्खाको पौरखले नेपालको पहाड र तराईलाई जोडेको छ ।<br>घ) काँगडा र कलङ्गाले नेपालको इतिहास बोलेको छ ।<br>ग) वेत्रवेतीमा किनारमा नेपालीको पौरखको चिनो छ ।<br>क) वीर पुर्खाको रगत नेपालीको नसा नसामा छ ।<div class="ads" style="margin-top: 30px; margin-bottom: 30px; text-align: center;"></div></div></h2><h4 style="color: rgb(0, 64, 128);">४. दिइएको कवितांश पढ्नुहोस् र सङ्क्षिप्त उत्तर लेख्नुहोस् ।</h4><h2 style="color: rgb(0, 51, 102); font-family: &quot;Segoe UI&quot;, Tahoma, Geneva, Verdana, sans-serif;"><div class="content" style="max-width: 1000px; margin: auto;"><br></div></h2><h4 style="color: rgb(0, 64, 128);">क) माथिको कवितांशमा हाम्रा पुर्खाहरुको बारेमा के भनिएको छ ?</h4><h2 style="color: rgb(0, 51, 102); font-family: &quot;Segoe UI&quot;, Tahoma, Geneva, Verdana, sans-serif;"><div class="content" style="max-width: 1000px; margin: auto;">नेपाली साहित्यका जाज्वल्यमान प्रतिभा कवि प्रा.डा वासुदेव त्रिपाठीद्वारा लिखित ‘वीर पूर्खा’ नामक कविता राष्ट्रप्रेम र देशभक्तिको भावनाले ओतप्रोता एक ऊकृष्ट रचना हो । यस कवितामा हाम्रा वीर पुर्खाहरूको त्याग, समर्पण र साहसको बारेमा विशेष चर्चा गरिएको छ । हाम्रा पुर्खाहरूले ज्यानको बाजी लगाएर सिङ्गो नेपाल निर्माण गरेका हुन् । उनीहरु शत्रुसँग कहियै पनि डराउन र हार्न जानेनन । शत्रुहक हाम्रा पुर्खाको नाम सुनेर काम्थे । हाम्रा पुर्खाको विजय यात्राको गतिलाई कुनै खोला, पहाड र आँधीले रोक्न सकेन ।<br><br>हाम्रो देशको इतिहासको पानामा वीर पुर्खाको तातो रगत बगेको छ । उनीहरू ऊतरमा तिब्बतको डिगन डिगर्चासम्म पुगेका थिए । वेत्रवती किनारमा हाम्रा पुर्खाको चिनो छ । उनीहरूको बहादुरी साँच्चै नै अद्भूत छ । उनीहरुको कौशलता, युद्ध चातुर्य र बाहादुरीको परिणाम स्वरूप विशाल र अखण्ड नेपाल बनेको हो । विदेशीसँग युद्ध गर्ने क्रममा उपाधुनिक मेसिन गन र तरबारका सामु नेपालीहरूले खुकुरी, गुलेली र ढुङ्गाको भरमा युद्ध जितेका थिए । हाम्रा पुर्खाको बहादुरी साँच्चै नै प्रशंसनीय र उल्लेखनीय भएको कुरा कविताँशमा बताइएको छ ।<br><br></div></h2><h4 style="color: rgb(0, 64, 128);">ख) हामीले हाम्रा पुर्खाको गौरव कसरी जोगाउन सक्छौ ?</h4><h2 style="color: rgb(0, 51, 102); font-family: &quot;Segoe UI&quot;, Tahoma, Geneva, Verdana, sans-serif;"><div class="content" style="max-width: 1000px; margin: auto;">नेपाली साहित्यका विशेष प्रतिभा कवि वासुदेव त्रिपाठी ( वि.सं १९९९) द्वारा रचित ‘वीर पुर्खा’ कवितामा हाम्रा वीर पुर्खाको गौरवगान गरिएको छ । साँच्चै नै उनीहरूको बहादुरी, साहस, समर्पण, बलिदान र देशको रक्षाका लागि योगदान कदरयोग्य र गौरव गर्न लायक थियो ।<br><br>हामीले पनि हाम्रा पुर्खाको गौरव जोगाउनु पर्छ। हामी सधै देशको रक्षाका निम्ति एकजुट भएर लाग्नुपर्छ। हामी परिआएको खण्डमा शत्रुको घाटी काट्न पछि पर्नु हुँदैन । हामी नेपालीहरू अहिलेसम्म कसैको सामु घोडा टेकेको छैनौ र टेक्न पनि हुँदैन। हामीले नेपाललाई कहिल्यै पनि खण्ड हुन दिनु हुँदैन । हामीले हाम्रो सार्वभौमिकता र स्वाभिमान सदा कायम गर्नुपर्छ । वीर पुर्खाले देखाएको बाटोमा लाग्नु हाम्रो प्रमुख दायित्व हो । देशद्रोही र भष्टचारीलाई कडा भन्दा कडा सजाय दिनु नै पहिलेको आवश्यकता देखिन्छ । हाम्रो देशका निर्माता वीर पृथ्वीनारयण शाहले घुस लिने र दिने देशका शत्रु हुन् भन्ने भनाइलाई अग्रसर गर्दै देशका भ्रष्ट व्यक्तिलाई देश निकाला गर्नुपर्छ । हामीले एक हात जमिन पनि छिमेकी देशलाई मिच्न दिनु हुँदैन । हाम्रा वीर पुर्खाको बहादुरले आर्जेको जमिन ; लिम्पियाधुरा, कालापानी र नालापानी दिनानुदिन मिचिदा पक्कै पनि पुर्खाको आत्माले शान्ति पाउन सकेको छैन । त्यसकारण वर्तमान परिपक्षमा राजनैतिक, कूटनीतिक र आवश्यक परे युद्ध नै किन नहोस हामीले देशलाई रक्षा र माया गरेर देशको सिमाना जोगएर पुर्खाकी गौरव जोगाउन सकिन्छ।<br><br></div></h2><h4 style="color: rgb(0, 64, 128);">ग) `सागर तरी संसारभरि वीर गोर्खा रगत बग्यो ।´ यस कथनको तात्पर्य के हो ?</h4><h2 style="color: rgb(0, 51, 102); font-family: &quot;Segoe UI&quot;, Tahoma, Geneva, Verdana, sans-serif;"><div class="content" style="max-width: 1000px; margin: auto;">वासुदेव त्रिपाठीद्वारा रचित ‘वीर पुर्खा’ कवितामा हामा पुर्खाको बलिदान, त्याग र बहादुरीको चर्चा गरिएको छ। हाम्रा वीर पुर्खाको विजय यात्राको गतिलाई कुनै खोला, पहाड र आधीले रोक्न सकेको थिएन। हाम्रा पुर्खामा आकाशमा स्वतन्त्र उड़ने गुरुड़को जस्तो वग थियो । उत्तरमा तिब्बतको डिगर्चा, पश्चिमको राबी नदी र साथसाथै काँगडा, कलङ्गा, टिस्टा, गङ्गा, वेत्रावतीको किनारमा हाम्रा वीर पूर्खाको बहादूरीको गीत गुन्जिरहेको छ। उनीहरूले जहाँ टेक्यो त्यहाँ जीत निश्चत नै हुन्थ्यो । हाम्रा वीर पुर्खाले धेरै टाढासम्म पुगेर तातो रगत बगाउँदै शत्रूलाई परास्त गरेका थिए । प्रथम र दोस्रो युद्धमा हाम्रा वीर पुर्खाको योगदान उल्लेखनीय छ । उनीहरूको साहस बहादुरिको प्रशंसा संसारभरि गरिन्छ ।<br><br></div></h2><h4 style="color: rgb(0, 64, 128);">५. तलको कवितांश पढी सोधिएका प्रश्नहरुको उत्तर दिनुहोस् ।</h4><h2 style="color: rgb(0, 51, 102); font-family: &quot;Segoe UI&quot;, Tahoma, Geneva, Verdana, sans-serif;"><div class="content" style="max-width: 1000px; margin: auto;"><br></div></h2><h4 style="color: rgb(0, 64, 128);">क) नेपालीहरुको कस्तो पौरखले नेपालको रचना भएको हो ?</h4><h2 style="color: rgb(0, 51, 102); font-family: &quot;Segoe UI&quot;, Tahoma, Geneva, Verdana, sans-serif;"><div class="content" style="max-width: 1000px; margin: auto;">नेपालीहरुको अदम्य साहस, देशभक्ति एवम्‌ वीरताले र खोलाको गति जस्तो, आधी र गरुडको वेग जस्तो नेपालीहरूको पौरखले पहाड, हिमाल र तराइलाई एक वनाई नेपालको रचना भएको हो ।<br><br></div></h2><h4 style="color: rgb(0, 64, 128);">ख) कवितांशका आधारमा हाम्रा वीर पुर्खाको गौरव गाथाको वर्णन गर्नुहोस् ?</h4><h2 style="color: rgb(0, 51, 102); font-family: &quot;Segoe UI&quot;, Tahoma, Geneva, Verdana, sans-serif;"><div class="content" style="max-width: 1000px; margin: auto;">कुनै पहाड वा खोलाले हाम्रा वीर पुर्खाको पाइलालाई रोक्न सकेन । आँधीको वेगले पनि उनीहरूको यात्रालाई रोक्न सकेन । गरुडको वेग जस्तो पुर्खाको यात्रालाई कसैले छेक्न सकेन आफ्ना अगाडि बढेका पाइलालाई नरोकी आफ्नै पौरखले यस देशको निर्माण हाम्रा पुर्खाले गरेका हुन् भनी उनीहरूको गौरव गायाको वर्णन गरिएको छ ।<br><br></div></h2><h4 style="color: rgb(0, 64, 128);">६. `वीर पुर्खा´ कविताको चौथो श्लोकलाई मुख्य आधार बनाई दिइएका प्रश्नहरुको उत्तर दिनुहोस् ।</h4><h2 style="color: rgb(0, 51, 102); font-family: &quot;Segoe UI&quot;, Tahoma, Geneva, Verdana, sans-serif;"><div class="content" style="max-width: 1000px; margin: auto;"><br></div></h2><h4 style="color: rgb(0, 64, 128);">क) नेपालीहरुको वीरता कसरी गुन्जिएको छ ?</h4><h2 style="color: rgb(0, 51, 102); font-family: &quot;Segoe UI&quot;, Tahoma, Geneva, Verdana, sans-serif;"><div class="content" style="max-width: 1000px; margin: auto;">सत्रुहरूले नाका थुनेर पनि वीर नेपालीहरूलाई छेक्न सकेका छैनन्। आफ्नो देश र जनताका लागि वीर नेपालीले आफ्नो रगत बगाउन पछि हटेका छैनन् भन्दै नेपालीहरूको वीरताको प्रशंसा गरेका छन्।<br><br></div></h2><h4 style="color: rgb(0, 64, 128);">ख) चन्द्रसूर्य ध्वजामा कस्तो गौरव अङ्कित छ ?</h4><h2 style="color: rgb(0, 51, 102); font-family: &quot;Segoe UI&quot;, Tahoma, Geneva, Verdana, sans-serif;"><div class="content" style="max-width: 1000px; margin: auto;">नेपाल राष्ट्र निर्माण गर्ने वीर गोर्खालीहरूले आफ्नो रगत बगाएका थिए भन्ने गौरव गाथा चन्द्रसूर्य ध्वजामा अक्ति छ ।<br><br></div></h2><h4 style="color: rgb(0, 64, 128);">७. दिइएको कवितांशको व्याख्या गर्नुहोस् ।</h4><h2 style="color: rgb(0, 51, 102); font-family: &quot;Segoe UI&quot;, Tahoma, Geneva, Verdana, sans-serif;"><div class="content" style="max-width: 1000px; margin: auto;">प्रस्तुत कवितांश कक्षा ११ अनिवार्य नेपाली किताबको वीर पर्खा कविताबाट साभार गरिएको हो । यस कविताका रचनाकार कवि वासुदेव त्रिपाठी (वि.स १९९९) हुन् । हाम्रा वीर पुर्खाको बलिदान, साहस, बहादूरी र पौरखको कारणले नै सिंगो नेपाल जुट्न सकेको कुरा बताउने क्रममा माथिको अशं आएको हो।<br><br>हाम्रा वीर पुर्खाको विजय यात्राको गतिलाई कुनै खोला, पहाड र आधौले रोक्न सकेको थिएन । उनीहरूमा आकाशमा स्वच्छ्न्द उड़ने गरुडको जस्तो वेग थियो । उनीहरूलाई देखेर शत्रुको पनि खुट्टा काम्ने गर्थ्यो । उनीहरू मर्न तयार भए तर हार्न कहिल्यै जानेनन् । नेपालको इतिहास फर्केर हेर्दा यो देशमा कुनै पनि शक्तिले आफ्नो साम्राज्य खडा गर्न सकेन। न त कुनै साम्राज्यवादी शक्ति सामु घुँडा टेवन पयो । हाम्रो देश नेपाल यतिकै निर्माण भएको होइन । पृथ्वीनारायण शाह, बलभद्र कुँवर लगाप्तका हजारौ नेपालीको त्याग, बलिदान र सत्प्रयासबाट बनेको हो । शुरवीर पौरखी पुर्खाले हिमाल, पहाड र तराईलाई जोडेर नेपाल बनाएका हुन् ।<br><br>अतः हाम्रा पुर्खाले देशलाई जुटाउन पुऱ्याएको योगदान साच्चै नै उल्लेखनीय थियो । उनीहरुको वेग गतिका सामु सत्रुहरू फिक्का रहेको विचारा प्रकट भएको प्रस्तुत कविता, देशप्रेमको भावनाले ओतप्रोत भएको ऊकृष्ट कविता हो।<div class="ads" style="margin-top: 30px; margin-bottom: 30px; text-align: center;"></div></div></h2><h4 style="color: rgb(0, 64, 128);">८. दिइएका बुँदाका आधारमा ‘वीर पुर्खा” कविताको समीक्षात्मक टिप्पणी गर्नुहोस्‌ ।</h4><h2 style="color: rgb(0, 51, 102); font-family: &quot;Segoe UI&quot;, Tahoma, Geneva, Verdana, sans-serif;"><div class="content" style="max-width: 1000px; margin: auto;"><p class="my_post_title" style="font-weight: bold; font-size: 1.2em; margin-top: 30px;">टिप्पणी</p>‘वीर पुर्खा’ कविता कवि वासुदेव त्रिपाठी (वि.सं १९९९) द्वारा रचिएको कविता हो । उनले यस कवितामा राष्ट्रप्रेमको भावनाले ओतप्रोत भएर अथवा देशभक्तिको भावनाले अभिप्रेरित भइ यो कविता रचना गरेका हुन।<br><br>हाम्रा पुर्खामा आकाशमा स्वच्छन्द उड़ने गरुडको जस्तो वेग थियो । उनीहरुको यात्रालाई कुनै खोला, पहाड आँधीले रोक्न सकेको थिएन । हाम्रा शुरवीर पौरखी पुर्खाले तराई, पहाड र हिमाललाई जोडेर नेपाल बनाएका हुन् । उनीहरुकै कारणले आज नेपाल विश्वमानचित्रमा अट्न सफल भएको छ । हाम्रा वीर पुर्खाको बहादूरीको गीत टिस्टा र राबी नदी तथा काँगडा, कलागी र गंगा सम्म अहिले पनि गुन्जिरहेको छ । उनीहरुको पौरखी पाइला ऊतरमा तिब्बतसम्म पुगेको थियो । उनीहरूको विजय यात्रालाई मित्रताले मात्र रोकेको थियो । छिमेकी मुलुकसँगक व्यापारलाई मजबूत बनाउन हाम्रा पुर्खाले मितेरी साइनो र विभिन्न सन्धिहक गरेका थिए । हाम्रा पुर्खाको सामर्थ्य कसैले रोवन सकेनन । नेपाली भूमिमा मात्र नभएर विश्वयुद्धमा समेत विश्वका अकृष्ट वीर गोर्खालीका रूपमा आफ्नो पहिचान बनाएका थिए। आज पनि वीर पुर्खाको रगत हाम्रो नसा नसामा बगिरहेको छ।<br><br>यस कविताको शीर्षक ‘वीर पूर्वां’ अभ्यन्त सार्थक देखिएको छ किनभने यस कवितामा हाम्रा वीर पुरवले हाम्रो स्वाभिमान, सार्वभौमिकता र अखण्डता रक्षाका लागि पुर्याएको विशेष योगदानको चर्चा गरिएको छ। चार श्लोक रहेको कवितामा प्रत्येक श्लोक असाध्यै राम्रा छन् । तृतीय पुरुषमा लेखिएको कविताको यात्रा भाषा अत्यन्त सरल छ। राष्ट्रप्रेम र देशभक्तिको भावनाले ओतप्रोत यस कविता अत्यन्त उत्कृष्ट रचना हो ।<br><br></div></h2><h4 style="color: rgb(0, 64, 128);">९. दिइएको अनुच्छेद पढी मुख्य मुख्य बुँदाहरु टिप्नुहोस् ।</h4><h2 style="color: rgb(0, 51, 102); font-family: &quot;Segoe UI&quot;, Tahoma, Geneva, Verdana, sans-serif;"><div class="content" style="max-width: 1000px; margin: auto;"><br>– इतिहासकारले सत्य घटनालाई रोचक बनाउन काल्पनिक कुरालाई जोड्नु,<br><br>– मानिसलाई मनोरञ्जन दिलाउने साधनको रूपमा पहिले इतिहासलाई साहित्यको एक अग मान्नु,<br><br>– इसापूर्व पाँचौँ शताब्दीतिर केही चिन्तकहरू इतिहासलाई तथ्यपूर्ण बनाउन प्रयत्नशील हुनु,<br><br>– प्रथम इतिहासकार हेरोडोटसले इतिहासलाई कथा र दन्त्यकथाभन्दा अलग ढड्गले लेख्ने प्रयत्न गर्नु,<br><br>– अरिस्टोटलले इतिहासलाई दार्शनिक चिन्तनका रूपमा लिनु, मध्यकालमा इतिहासलाई धर्मसंग गासेर अध्ययन र परिभाषा गर्नु,<br><br>– सोह्रौ सत्रौं शताब्दीमा युरोपमा आएको पुनजांगरणले इतिहास लेखनलाई तथ्यपूर्ण बनाउनु,<br><br>– आधुनिक युगमा प्राचीन इतिहासको खोजीको प्रक्रिया तीव्र भई इतिहास एउटा छुट्टै विधाका रूपमा स्थापित हुनु।<br><br></div></h2><h4 style="color: rgb(0, 64, 128);">१०. दिइएको अनुच्छेद पढी सोधिएका प्रश्नहरुको जवाफ दिनुहोस् ।</h4><h2 style="color: rgb(0, 51, 102); font-family: &quot;Segoe UI&quot;, Tahoma, Geneva, Verdana, sans-serif;"><div class="content" style="max-width: 1000px; margin: auto;"><br></div></h2><h4 style="color: rgb(0, 64, 128);">क) भाषा भनेको के हो ?</h4><h2 style="color: rgb(0, 51, 102); font-family: &quot;Segoe UI&quot;, Tahoma, Geneva, Verdana, sans-serif;"><div class="content" style="max-width: 1000px; margin: auto;">भाषा भनेको त्यस्तो व्यवस्था हो, जसका सहायताले समाजका व्यक्तिहरु आफ्नो विचार विनिमय गर्दछन् ।<br><br></div></h2><h4 style="color: rgb(0, 64, 128);">ख) भाषाका विशेषताहरु बताउनुहोस् ।</h4><h2 style="color: rgb(0, 51, 102); font-family: &quot;Segoe UI&quot;, Tahoma, Geneva, Verdana, sans-serif;"><div class="content" style="max-width: 1000px; margin: auto;">भाषाका विशेषताहरु सिर्जनात्मकता, यादृच्छिकता, सान्दर्भिकता, द्वैधता, मौखिकता, श्रावणिकता आदि हुन् ।<br><br></div></h2><h4 style="color: rgb(0, 64, 128);">ग) `वाक्प्रतिक´ र `यादृच्छिक´ शब्दको अर्थ लेखी वाक्यमा प्रयोग गर्नुहोस् ।</h4><h2 style="color: rgb(0, 51, 102); font-family: &quot;Segoe UI&quot;, Tahoma, Geneva, Verdana, sans-serif;"><div class="content" style="max-width: 1000px; margin: auto;"><br><b>वाक्प्रतिक:</b>&nbsp;बोलीले कुनै वस्तुलाई चिनाउने काम<br>भाषा वाक्प्रतिकको व्यवस्था हो।<br><br><b>यादृच्छिक:</b>&nbsp;स्वतः विकसित र स्थापित हुने<br>भाषा यादृच्छिक हुन्छ ।<br><br></div></h2><h4 style="color: rgb(0, 64, 128);">घ) यस अनुच्छेदको पहिलो वाक्यलाई संयुक्त वाक्यमा बदल्नुहोस् ।</h4><h2 style="color: rgb(0, 51, 102); font-family: &quot;Segoe UI&quot;, Tahoma, Geneva, Verdana, sans-serif;"><div class="content" style="max-width: 1000px; margin: auto;">भाषा यादृच्छिक वाक्प्रतिहरुको व्यवस्था हो त्यसैले यसको सहायताले समाजका व्यक्तिहरु आफ्नो विचार विनिमय गर्दछन् ।<div class="ads" style="margin-top: 30px; margin-bottom: 30px; text-align: center;"></div></div></h2><h3 style="color: rgb(0, 64, 128);">व्याकरण</h3><h2 style="color: rgb(0, 51, 102); font-family: &quot;Segoe UI&quot;, Tahoma, Geneva, Verdana, sans-serif;"><div class="content" style="max-width: 1000px; margin: auto;"><br></div></h2><h4 style="color: rgb(0, 64, 128);">१. कथ्य नेपालीमा नभएका वर्णहरु कुन कुन हुन् लेख्नुहोस् ।</h4><h2 style="color: rgb(0, 51, 102); font-family: &quot;Segoe UI&quot;, Tahoma, Geneva, Verdana, sans-serif;"><div class="content" style="max-width: 1000px; margin: auto;">क) कथ्य नेपालीमा नभएका स्वर वर्णहरु : ई, ऋ, ऎ, औ, अं, अ: हुन् ।<br><br>ख) कथ्य नेपालीमा नभएका व्यञ्जन वर्णहरु : ञ, ण, ष, श, क्ष, त्र, ज्ञ हुन् ।<br><br></div></h2><h4 style="color: rgb(0, 64, 128);">२. दिइएका लेख्य वर्णहरुको उच्चारण कस्तो हुन्छ, लेख्नुहोस् :</h4><h2 style="color: rgb(0, 51, 102); font-family: &quot;Segoe UI&quot;, Tahoma, Geneva, Verdana, sans-serif;"><div class="content" style="max-width: 1000px; margin: auto;"><table style="width: 600px;"><thead><tr><th>वर्ण</th><th>उच्चारण</th><th>वर्ण</th><th>उच्चारण</th></tr></thead><tbody><tr><td>ई</td><td>इ</td><td>ऊ</td><td>उ</td></tr><tr><td>ऋ</td><td>रि</td><td>ऐ</td><td>अइ</td></tr><tr><td>औ</td><td>अउ</td><td>अं</td><td>अम्</td></tr><tr><td>अ:</td><td>अ</td><td>त्र</td><td>तर</td></tr><tr><td>ञ</td><td>न</td><td>ण</td><td>अँड</td></tr><tr><td>श</td><td>स</td><td>ष</td><td>स</td></tr><tr><td>क्ष</td><td>छ</td><td>ञ</td><td>ग्यँ</td></tr></tbody></table><br></div></h2><h4 style="color: rgb(0, 64, 128);">३. दिइएको कवितांशबाट गाढा वर्ण टिपी तिनको उच्चारण स्थान छुट्टाउनुहोस् ।</h4><h2 style="color: rgb(0, 51, 102); font-family: &quot;Segoe UI&quot;, Tahoma, Geneva, Verdana, sans-serif;"><div class="content" style="max-width: 1000px; margin: auto;"><table style="width: 600px;"><thead><tr><th>वर्ण</th><th>उच्चारण स्थान</th></tr></thead><tbody><tr><td>म,ब,व</td><td>ओष्ठ्य</td></tr><tr><td>ग,क</td><td>कण्ठ्य</td></tr><tr><td>छ,र, झ ,ल,ज</td><td>दन्तमूलीय</td></tr><tr><td>त</td><td>दन्त्य</td></tr><tr><td>य</td><td>तालब्य</td></tr><tr><td>ह</td><td>स्वरयन्त्रमुखी</td></tr></tbody></table><br></div></h2><h4 style="color: rgb(0, 64, 128);">४.`काँगडा र कलङ्गाको ढुङ्गा माटो बोल्छ होला´पङ्क्तिमा रहेका सग्ला व्यञ्जन वर्णलाई उच्चारण स्थानका आधारमा पहिचान गरि सुचीबद्ध गर्नुहोस् ।</h4><h2 style="color: rgb(0, 51, 102); font-family: &quot;Segoe UI&quot;, Tahoma, Geneva, Verdana, sans-serif;"><div class="content" style="max-width: 1000px; margin: auto;"><table style="width: 600px;"><thead><tr><th>वर्ण</th><th>उच्चारण स्थान</th></tr></thead><tbody><tr><td>क,ग</td><td>कण्ठ्य</td></tr><tr><td>ड,ल,ढ,ट,छ</td><td>दन्तमूलीय</td></tr><tr><td>म,ब</td><td>ओष्ठ्य</td></tr><tr><td>ह</td><td>स्वरयन्त्रमुखी</td></tr></tbody></table><div class="ads" style="margin-top: 30px; margin-bottom: 30px; text-align: center;"></div></div></h2><h4 style="color: rgb(0, 64, 128);">५. दिइएको अनुच्छेदबाट पाँचवटा सघोष र पाँचवटा अघोष वर्ण खोजी लेख्नुहोस् ।</h4><h2 style="color: rgb(0, 51, 102); font-family: &quot;Segoe UI&quot;, Tahoma, Geneva, Verdana, sans-serif;"><div class="content" style="max-width: 1000px; margin: auto;"><br><b>सघोष वर्ण :</b>&nbsp;य, र, ल, भ, म ।<br><b>अघोष वर्ण :</b>&nbsp;क, थ, त, ख, प ।<br><br></div></h2><h4 style="color: rgb(0, 64, 128);">६. दिइएको पङ्क्तिबाट पाँचवटा अल्पप्राण र पाँचवटा महाप्राण पहिचान गर्नुहोस् ।</h4><h2 style="color: rgb(0, 51, 102); font-family: &quot;Segoe UI&quot;, Tahoma, Geneva, Verdana, sans-serif;"><div class="content" style="max-width: 1000px; margin: auto;"><br><b>अल्पप्राण :</b>&nbsp;ग, व, त, च, ल ।<br><b>महाप्राण :</b>&nbsp;स, ह, ख, भ, घ ।<br><br></div></h2><h4 style="color: rgb(0, 64, 128);">७. दिइएका वर्णहरुको उच्चारण स्थान र प्राणत्वको पहिचान गर्नुहोस् । (क, झ, ट, त, फ, ह)</h4><h2 style="color: rgb(0, 51, 102); font-family: &quot;Segoe UI&quot;, Tahoma, Geneva, Verdana, sans-serif;"><div class="content" style="max-width: 1000px; margin: auto;"><table style="width: 600px;"><thead><tr><th>वर्ण</th><th>उच्चारण स्थान</th><th>प्राणत्व</th></tr></thead><tbody><tr><td>क</td><td>कण्ठ्य</td><td>अल्पप्राण</td></tr><tr><td>झ</td><td>दन्तमूलीय</td><td>महाप्राण</td></tr><tr><td>ट</td><td>दन्तमूलीय</td><td>अल्पप्राण</td></tr><tr><td>त</td><td>दन्त्य</td><td>अल्पप्राण</td></tr><tr><td>फ</td><td>ओष्ठ्य</td><td>महाप्राण</td></tr><tr><td>ह</td><td>स्वरयन्त्रमुखी</td><td>महाप्राण</td></tr></tbody></table><br></div></h2><h4 style="color: rgb(0, 64, 128);">८. उच्चारण प्रयत्न र घोषत्वका आधारमा दिइएका वर्णहरुको पहिचान गरी लेख्नुहोस् । (ख, छ, स, न, य, ब)</h4><h2 style="color: rgb(0, 51, 102); font-family: &quot;Segoe UI&quot;, Tahoma, Geneva, Verdana, sans-serif;"><div class="content" style="max-width: 1000px; margin: auto;"><table style="width: 600px;"><thead><tr><th>वर्ण</th><th>उच्चारण प्रयत्न</th><th>घोषत्व</th></tr></thead><tbody><tr><td>ख</td><td>स्पर्शी</td><td>अघोष</td></tr><tr><td>छ</td><td>स्पर्शसङ्घर्षी</td><td>अघोष</td></tr><tr><td>स</td><td>सङ्घर्षी</td><td>अघोष</td></tr><tr><td>न</td><td>नासिक्य</td><td>घोष</td></tr><tr><td>य</td><td>अर्धस्वर</td><td>घोष</td></tr><tr><td>ब</td><td>स्पर्शी</td><td>घोष</td></tr></tbody></table><div class="ads" style="margin-top: 30px; margin-bottom: 30px; text-align: center;"></div></div></h2><h4 style="color: rgb(0, 64, 128);">९. उच्चारण स्थान र घोषत्वका आधारमा दिइएका व्यञ्जन वर्गको वर्गीकरण गर्नुहोस् । (घ, द, छ, ह, फ, य)</h4><h2 style="color: rgb(0, 51, 102); font-family: &quot;Segoe UI&quot;, Tahoma, Geneva, Verdana, sans-serif;"><div class="content" style="max-width: 1000px; margin: auto;"><table style="width: 600px;"><thead><tr><th>वर्ण</th><th>उच्चारण स्थान</th><th>घोषत्व</th></tr></thead><tbody><tr><td>घ</td><td>कण्ठ्य</td><td>घोष</td></tr><tr><td>द</td><td>दन्त</td><td>घोष</td></tr><tr><td>छ</td><td>दन्तमूलीय</td><td>अघोष</td></tr><tr><td>ह</td><td>स्वरयन्त्रमुखी</td><td>घोष</td></tr><tr><td>फ</td><td>ओष्ठ्य</td><td>अघोष</td></tr><tr><td>य</td><td>तालब्य</td><td>घोष</td></tr></tbody></table><br></div></h2><h4 style="color: rgb(0, 64, 128);">१०. उच्चारण प्रयत्न र प्राणत्वका आधारमा दिइएका व्यञ्जन वर्णको वर्गीकरण गर्नुहोस् । (म, स, ठ, ज, थ, र )</h4><h2 style="color: rgb(0, 51, 102); font-family: &quot;Segoe UI&quot;, Tahoma, Geneva, Verdana, sans-serif;"><div class="content" style="max-width: 1000px; margin: auto;"><table style="width: 600px;"><thead><tr><th>वर्ण</th><th>उच्चारण प्रयत्न</th><th>प्राणत्व</th></tr></thead><tbody><tr><td>म</td><td>नासिक्य</td><td>अल्पप्राण</td></tr><tr><td>स</td><td>सङ्घर्षी</td><td>महाप्राण</td></tr><tr><td>ठ</td><td>स्पर्शी</td><td>महाप्राण</td></tr><tr><td>ज</td><td>स्पर्शसङ्घर्षी</td><td>अल्पप्राण</td></tr><tr><td>थ</td><td>स्पर्शी</td><td>महाप्राण</td></tr><tr><td>र</td><td>कम्पित</td><td>अल्पप्राण<br><br></td></tr></tbody></table></div></h2>

NEB Resource AppClass 11 Notes &amp; Learning MaterialsBir Purkhaशब्दभण्डार२. दिइएका अर्थ दिने शब्द पाठबाट छानेर लेख्नुहोस् :गिद्ध प्रजातिको ठूलो पंक्षी विषेश – गरुडप्रवाह – वेगडाम – डोबगौँडा – नाकापुरुषार्थ – पौरख३. तल दिइएका शब्दलाई वाक्यमा प्रयोग गर्नुहोस् :पर्वतपर्वत जिल्ला सामान्य पहाडी जिल्ला सरहकै भौगोलिक बनावट भएको सुन्दर जिल्ला हो ।तिरहामी माछा मार्नको लागी तीरमा जान्छौं ।बहादुरतपाईं बहादुर र बलियो हुनुहुन्छ ।सङ्केतदयालु व्यक्तिको अनुहारमा सहानुभूतिको संकेत थियो ।नभनभको सुन्दर दृश्य हेर्न म कौशीमा गए ।समुद्रसमुद्रको पानी नमकीन थियो ।पाषाणपाषाण काललाई ढु्गा युग भनिन्छ ।झन्डाहरेक बिहान ...

Read More

Also Read : Physics - First Term Examination 2081 - NAST

'Practice Questions'

Browse by Category

Notes

Study materials and lecture notes

Past Years

Previous exam questions

Important

Key questions to focus on

Practice

Questions for practice

Show All Categories
Showing: Important Questions (6 results)
Clear Filter

Top Picks for All Grades - Important Questions

Chemistry Important Questions

Organic Why Questions

Looking for important Class 12 NEB Chemistry "Why" questions to boost your exam preparation? This co...

Rajat Dawadi
2025-07-07
application/pdf
Last Updated: 2025-08-29
Chemistry Important Questions

Organic Chemistry Most Important Questions

VVI Organic Chemistry Class 12 Questions for Board Exam

Aman s Sapkota
2025-07-04
application/pdf
Last Updated: 2025-07-04

All Notes for All Grades - Important Questions

Class 12 - Science Important Questions

Class 11 Physics Most Important Questions Collections For Board Exam

MechanicsState the parallelogram law of vector addition. Derive the expression for the magnitude and direction of the resultant of two vectors incline...

Aman s Sapkota
2025-08-29
text/html
Last Updated: 2025-08-29
Physics Important Questions

26-37 test

Aman s Sapkota
2025-08-26
application/pdf
Last Updated: 2025-08-26
Physics Important Questions

7 important sets of physic to get A+

Yete Pade ta dhukka A+

Asmit Dahal
2025-08-25
application/pdf
Last Updated: 2025-08-25
Chemistry Important Questions Featured

Organic Why Questions

Looking for important Class 12 NEB Chemistry "Why" questions to boost your exam preparation? This comprehensive collection covers all essential "why" ...

Rajat Dawadi
2025-07-07
application/pdf
Last Updated: 2025-08-29
Chemistry Important Questions

Haloalkane & Haloarene Chart

Organic Chemistry Haloalkane & Haloarene Mind-Map Chart (Class-12)

Aman s Sapkota
2025-07-05
application/pdf
Last Updated: 2025-07-05
Chemistry Important Questions Featured

Organic Chemistry Most Important Questions

VVI Organic Chemistry Class 12 Questions for Board Exam

Aman s Sapkota
2025-07-04
application/pdf
Last Updated: 2025-07-04